Zamyšlení o. Bohdana na neděli 16. 5. 2021

Přijde znovu právě tak, jak jste ho viděli odcházet

O kom se mluví? No přece o Pánu Ježíši. Ale poslechněme si to kouzelně krásné vyprávění znovu: … „ až na vás sestoupí Duch svatý, budete vybaveni silou a budete mými svědky … až na konec země.“ Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí.
A když tak hleděli upřeně k nebi za nim, jak odchází, najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech a řekli: „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Ježíš, který byl vzat od vás do nebe. Přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že do nebe odchází.“
(Sk 1,7-11)

Přijde opět.  Vrátí se k vám, tedy k nám, ke všem! – Představme si, jak asi apoštolové ve chvíli rozloučení toužili po tom, aby se jejich milovaný Mistr vrátil co nejdříve. – Je tomu více, než dva tisíce let. Oni už vydali své svědectví. A mi ostatní čekáme, až se Boží záměr naplní. Kdy to bude? Možná za jednu vteřinu – nebo až za dalších tisíc let? Co na tom záleží. Důležité je, že přijde v pravý čas, i když ten čas neznáme. Pro nás nyní je důležité, abychom na jeho návrat byli připraveni. Jen připraveni? – To je málo. Měli bychom po jeho návratu toužit stejně, jak po něm toužili apoštolové ve chvíli, když odcházel. Říkáme mu přece každý den: „ Přijď království Tvé.“ (Mt 6,10) Myslíme to doopravdy?

Ale co dělat zatím, než přijde? Co dnes, zítra, pozítří? Vzpomeňme, co on sám nám říká: „Hle, stojím u (vašich) dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře mi dveře, k tomu vejdu a budu jíst – já u něho a on u mne.“ (Zj 3,20,21. Společné jídlo znamená důvěrné společenství.) Tedy: nemusíme čekat až na jeho slavný příchod v závěru lidských dějin, když on nám už teď nabízí svou společnost. Jde jen o jediné: otvírat mu dveře, udělat si na něho čas. Bojíme se, že nám vezme „náš“ nynější život s jeho radostmi, jako se strachuje mnoho lidí? Tento „náš“ život je plný nejistot a trápení, nebojme se tedy toho balastu zbavit. On nám přináší radost pravou. Věřme mu, když nám říká: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť mám tiché a pokorné srdce: u mne najde vaše duše úlevu. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“ (Mt 11,28-30)  

o. Bohdan