Zamyšlení o. Bohdana na neděli 24. 1. 2021

Být tak na chvilku Bohem …

Vzpomněl jsem si na pohádku, kterou jsem v mládí slyšel. Jednoho dobrého člověka trápilo, že viděl trpět dobré lidí, zatím co darebáci si žili bez problémů. Zamýšlel se nad tím, jak to vlastně milý Pán Bůh řídí, že je na světě tolik nespravedlnosti. Ve spánku se mu zjevil sám Hospodin na svém trůnu a vybídl ho: „Pojď si sem sednout místo mě.“ Po těch laskavých slovech se ten člověk osmělil a usedl na Boží trůn. V tu chvíli se mu před očima zatmělo: uviděl obrovská černá mračna lidské pýchy, zloby a nenávisti, viděl řeky krve tekoucí z bojišť, shlédl obrazy lidské krutosti a nevděku. Padl na kolena před Hospodinem se slovy: „Bože, odpusť mi mou smělost …“

Jsou lidé, kteří říkají, že Pán Bůh nemůže být, když je na světě tolik zla. Jenže, kde by se vzalo to dobro, kdyby Boha nebylo? Svět by se změnil v děsivou džungli zcela vyplněnou zlými přízraky. Myslíte si, že je málo dobra na světě? Zkuste tedy porovnat čas jedné vraždy s časem potřebným k obětavé péči o jednoho nemocného člověka. Žijeme zde na zemi fascinováni zlem, které nás chce zdeptat silou, ale zapomínáme a nevšímáme si čistých toků lásky, která plyne tiše kolem nás.

Vraťme se k člověku z pohádky úvodu: bolely ho nespravedlnosti ve světě. Jak je to vlastně s tou Boží spravedlností? Vždyť jsme se učili, že Bůh je nekonečně spravedlivý? – Nechme však raději svého mudrování a podívejme se na Krista, který – na rozdíl od nás – vidí do lidských srdcí. Na Krista, který odpouští zločinci se slovy: „Ještě dnes budeš se mnou v ráji“ a cizoložné ženě: „Ani já tě neodsoudím. Jdi a více už nehřeš!“ (viz Lk 23, 43 a Jan 8, 11) Spravedlnost, viděná lidskýma očima, je chudá láskou proti lásce nekonečně milosrdného Boha. My lidé nemáme na to, ani nemáme právo, abychom soudili člověka. Ale aby už zde na světě byly mírněny nespravedlnosti, způsobené našimi hříchy, otevřel nám Bůh cestu pomoci lidem modlitbami. Modlitbami za ty, kteří nespravedlnostmi trpí – aby se jejich utrpení obrátilo v požehnání. A též za ty, kteří nespravedlnosti páchají – aby uznali své viny a prosili Boha i lidi o odpuštění. To je ten správný klíč k přístupu k našim lidským problémům a bolestem. Definitivní řešení bude pak na věčnosti v rukou Spravedlivého Soudce V rukou Boha, který je tak milosrdný k nám, hříšným lidem. Důvěřujme mu!

o. Bohdan